Písmo
Mluvený jazykvznikl v důsledku silné potřeby komunikace. Dlouhoexistoval spolu s dalšími prostředky pro předávání informací, ale žádný neumožňoval sdělení zachytit trvale. To bylo možné teprve se vznikem písma a od té chvíle se začali psát dějiny a paměť lidstva.
Řeč a písmo nejsou jediné prostředky komunikac, které kdy existovaly. Indiáni v severní Americe písmo neměli a jejich jazyk existoval v mnoha dialektech. Používali ale velice propracovanou posunkovou řeč, která jim umožňovala překonávat jazykovou bariéru.
Písmo nevzniklo v Egyptě
První písmo nevzniklo z potřeby uchovávat mytologická vyprávění, ale spíše ze snahy vést přesné účetnictví. K záznamu číselných údajů se nejprve používaly calculi (latinsky kaménky), tedy oblázky ukládané do nádoby z pálené hlíny. V okamžiku, kdy někoho napadlo namalovat sčítaný prvek na zátku nádoby vznikl piktogram a z něho se později vyvinulo písmo.
První takové znaky se objevily kolem roku 3300 př.n.l. v Sumeru v Dolní Mezopotámii ve městě Uruk. Toto primitivní písmo ale nebylo ještě schopno zaznamenat abstraktní slova. Znaky se postupně vyvíjely, měnil se jejich tvar. Měli tvar klínu a proto bylo toto písmo nazýváno klínové.
Písmo "na klíč"
Egyptské hieroglyfické písmo vzniklo později - kolem roku 3100 př.n.l. Nevíme, zda bylo výsledkem kontaktů se Sumery, nebo zda vzniklo samostatně, bylo ale souvislým systémem, který byl schopen postihnout všechny jazykové nuance. Podstatně se lišilo od klínového písma a můžeme tedy předpokládat, že jím nebylo nijak ovlivněno.
Nejstarší záznamy psali Egypťané na rostlinné materiály jako například dřevo, listynebo kůru. Ty ale rychle podlehly zkáze a tak nejstarší dochované záznamy byly vyryté do kamene, slonovinových destiček nebo hliněných předmětů.